Snad...

Po špičkách tápají
v potemnělých zákoutích
oděny do promočených šatů
s chodidly plnými šrámů

do vlasů zapletly se
pavučiny nočních mlh
a oči zahalil chladný stín
všech přiřčených vin

snad opět nahmatají ruce
chvějící se nejistotou a strachem
východ z labyrintu temných dní
a hřejivé světlo něžně
přivine do náruče

mé představy o štěstí.