Anotace: smutnění...
***
Hlava mi prorůstá úponky bojínků
samota pokojem divně šumí
.
.
v hrdle mám úzkost
- dech napůl balónku
.
.
beznosí klauni
už za dveřmi stojí
.
.
Tak či tak neskončí
vybledlý večírek
.
.
o pelest zimničnou
třou se splíny
.
.
duše je mrňavá
a paní podzimní
.
.
odnáší lítost
do čistírny
***
07.12.2009 16:46:00 poetická ilona
Tleskám,přidávám se a ještě k tomu stíhám levou tlapkou mávat.Děkuji za milé počteníčko,potěšilo:-)
25.10.2009 00:58:00 Severka
bylo brzo ráno a já nemohla spát, protože jsem měla strach o jednoho blízkého člověka - a tak jsem začla psát o bojíncích a pak ze dvou řádků vznikla celá básnička...;)
16.10.2009 22:18:00 s.e.n
A splín tam změní se
ke tvojí potěše
a paní podzimní
vypranou barevnou
náladu přinese.
16.10.2009 08:26:00 j.c.
jsou rána moudřejší večera
čistý list i vzkaz smírný
noci když vybledlá příšera
odchází do čistírny
***
Jiří senior
14.10.2009 22:01:00 blue
bojínků... to slovo je jednoduše krásné :)
snad mraky smutků protrhají se zase
13.10.2009 20:22:00 uživatel smazán
ta je supersmutná... tak ať to vyprchá stejně rychle, jak nám schnou na topení zmoknutý klobouky...
12.10.2009 18:17:00 kikis
Jsi svou schopností mě nějak nepasivně uhranout mi nějak táhnoucí. Ale co to keckám, není to jednooké čtení a to já ani jinak neumím..Dík.
12.10.2009 16:27:00 Severka
Zrovna dneska na mě ten spánek doléhá:D ale k napsání básně vedl impulz strachu...
12.10.2009 16:08:00 jehlaspichlas
To tu na vás holky dopadá zimní spánek, či co,
že tolik nostalgie. To je asi tím deštivým počasím.