Včera jsem viděla anděla,
plakal,
měl oči plné slz,
seděl tam tichounce,
jak motýl na louce,
jak potok který zmrz.
Seděl tam nehnutě,
jen bílé perutě se drobně chvěly,
a hlasy v kostele,
v nečasu neděle,
tiše žalozpěv pěly.
Včera jsem viděla anděla,
umíral,
byl zasažen kuší,
a slunce polední,
na cestě poslední,
mu slzy z tváře suší.
Je to písnička, která o něčem svědčí. Polámaný anděl je aktuálně i církev, která se ocitá v životním zápase a zkouškách. A proto bych jí rád zachránil. Václav Kovalčík...
22.09.2006 00:18:00 | Ing. Václav Kovalčík chce zlepšit svět.