Včera jsem viděla anděla,
plakal,
měl oči plné slz,
seděl tam tichounce,
jak motýl na louce,
jak potok který zmrz.
Seděl tam nehnutě,
jen bílé perutě se drobně chvěly,
a hlasy v kostele,
v nečasu neděle,
tiše žalozpěv pěly.
Včera jsem viděla anděla,
umíral,
byl zasažen kuší,
a slunce polední,
na cestě poslední,
mu slzy z tváře suší.