Hodná teta Lola

Anotace: Vzpomínku hezkou na ty co tady mezi námi již nejsou, nekoupíš za žádný peníz.

Co nadevše má na světě cenu, je láska a krásná vzpomínka.
Vzpomínka krásná, ta každému jistě srdce odmyká.
Vše hmotné je jen dočasné a vlastně i mrtvé,
i my zde necháme kosti své v zemi černé, v zemi ztuhlé.

Prach a popel, toť vše co po nás zbude,
tak přiznej sobě pravdu, neber to za žádnou zradu.
A můžeš mít z toho třebas i vzteky oči rudé
a tak to prostě je, tak to prostě bude.

Je to holej fakt, nediv se, ve světě hmotném
to není jinak.

Tak jak říkám, jednou musí stranou všechna pýcha,
a po nás pak zůstanou jen věci mrtvé,
tak jak leží, a prach na ně padá a padá,
jako když venku sněží.

A ouhle, je to nuda, je to pořád o prachu
a né třeba o prachách, o prašulích,
to je přeci také pěkné, však i tohle
jednou v prachu lehne.

A však každý z nás má možnost věřit v Boha,
lásku a život věčný, pak se ti tvůj život,
ten co právě žiješ, nemusí zdát tak zbytečný.

A co pro mě má ještě velkou cenu
a co pro mě nikdy , nikdy v prachu nelehne,
to je moje vzpomínka na tetu Lolu, tetu milou,
jak v předsíni peněženku odmyká.

Cvak
a už jí drží v ruce, tu pětku hnědou,
a já po ní natahuji svojí ručku štíhlou, ručku bledou.

Kup si za ní bonbóny a cukrátka,
ještě dnes slyším její slova sladká.
Vidím jí stále před sebou,
jako ženu hodnou, kyprou, hezkou, veselou.

Ta vzpomínka na tetu se mnou půjde
až do konce mého žití,
mám ji v duši jako krásnou rybku,
v hebké síti.

Jak říkám, teta byla plná lásky, vřelý úsměv, vlasy tmavé
na vzpomínku hezkou, v mém srdci,
žádný prach nikdy, nikdy nenapadne.

Odešla však brzy, z tohoto světa,
však po vzpomínce mé, není žádná,
žádná veta.

A protože navíc věřím v Boha, věřím, že jí opět spatřím,
někde v nebi, znova a znova.
A že jí zas uvidím, a ona mě zas pohladí,
po hlavě a po skráních, jako tenkrát v mém mládí.