Nesnáším ten pocit, když mám strach
Přestože je našeho bytí součástí
Bojím se, Lásko, že dostanu od osudu šach
A díru po Tobě zalepím si náplastí
Bojím se, že zapomenu, jak voní Tvůj úsměv
Když jsi blízko téměř na dotek
Bolí mě všechno a je mi tak hnusně
Že nevím, jestli to nechat být nebo mám mít vztek
Bolí mě prázdno, které cítím, když Tě nemám
Bolí mě oči, když Tě nikde nevidím
Bolí mě hlas, když Tě šeptem volám
Bolí mě bolest...
Časem to možná rozchodím...
Posílám na bolest pohlazení,
i když pro tuhle žádný tišící prostředek není ...
Tak přeji Ti, ať brzičko
navštíví Tě štěstíčko :o)
17.03.2010 12:51:00 | Beepat
máš-li náplast sem s ní ,ten pocit strachu samoty je děsný naštěstí chodí sem tam v noci a ráno setřepu ten pocit
13.03.2010 09:46:00 | Divoženka1