Anotace: ...jarní opitimismus??? Ha ha...to bych nebyla já ...
Má Duše je černá,
jako toulavá kočka.
Že jednou bude světlá doufá,
prý si počká.
Jenže zapomněla maličko,
že tam kde není štěstíčko,
nemá šanci žádnou.
Bude stále Duší temnou - prázdnou.
Až jednou se mraky zvednou
a ona podívá se skrz...
Možná najde ruku pevnou,
která podá pomocný prst.
A moje Duše temná
se ho ráda chytí.
Odrazí se ze dna
a jasem se rozsvítí ...
19.03.2010 10:26:00 CULIKATÁ
No vždyť to říkám,že je mě tu třeba;-)))))-takhle usmívat a nezlobit!!!Štěstí potom přijde samo-uvidíš.
19.03.2010 09:46:00 Romana Šamanka Ladyloba
IMHO duše je jako diamant,
a tedy nikdy nemůže být černá,
to jen ta skála kolem srdce stíní,
aby zažářila, je třeba rozbít skálu
nebo jíly odplavit
a pak diamant vybrousit ...
19.03.2010 09:35:00 nejsembásník
vidím tu duši černou,
však hvězdičky skrz ni prosvěcují,
naděje mincí bernou,
mraky už kamsi do neznáma plují...
19.03.2010 09:34:00 modrá...
Hele,nech už těch černých duší!Úsměv určitě víc ti sluší!/mě se to radí,co?/Moc dobře ti rozumím,ale...stejně nic jiného nezbývá než začít usmívat!!!Tak dotoho!:-))