Vnitřní prázdno
Vnitřní prázdno
Anotace: zklamání mění lidi, ale ne k lepšímu
Ač oči jsou jen sůl a voda,
jsem ten, kdo je tu bezcitný,
není tu vedle nikdo a,
nechci být tak prázdný..
Na co je mi hrudník,
který v sobě už nic nemá,
postavím si pomník,
když má ústa už jsou němá.
Nakonec budu tím,
čím nechtěl jsem se stát,
tím tvorem bezcitným,
co nemá nic rád.
A sebe nenávidí.
Minulost už nikdy nezmizí,
vždy palí a svírá,
jsem ten kdo vždycky narazí,
a pro lásku věčně umírá.
Už jen jedno, hloupý přání mám,
ať radši umřu, než že den za dnem umírám.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Dovoluji si nesouhlasit. moje zkušenost je čím hlouběji člověk padne a čím horší věci si zažije.. umí potom mnohem intenzivněji a víc vnímat ty obyčejný krásný věci..
22.04.2010 19:15:00 | Nút
Není pouze jeden druh lásky
nosíme přes oči tmavé pásky
rádi se můžeme všichni mít
a radostí druhých-šťastnými být
alespoň pro tento čas
piš pro nás zas
s úsměvem najdeš lásku snáz:-)
20.04.2010 11:01:00 | CULIKATÁ
zklamání lidí změní,
ale nesouhlasím s tím,
že zákonitě k horšímu
většinou za zklamáním
jde ruka v ruce lpění
a jiné připoutání
20.04.2010 10:04:00 | Romana Šamanka Ladyloba
zklamání z lidí se špatně vstřebá,
však ještě je tu naděje,
že ten, kdo víru stále hledá,
vyhrabe ji ze závěje...
nevzdávej život, je tu krásně,
pár lidí čeká na Tvá dílka,
piš nové, veselejší básně,
nádherné verše z duše snílka...
20.04.2010 09:23:00 | nejsembásník
