Za rozbřesku
v chladné mlze
stojíš kousek přede mnou.
Na tvou šedobílou tvář
čas píše
rekviem.
Zírám do tvých očí
jak v temnou jámu
bezednou
Znásilnili tvoje sny
Jednou je zabiješ
tak jako to oni udělali tvým citům
Už ti nezbyl žádný
Po stovkách probdělých nocí
jsi jen přízrakem
V ranním oparu hledáš skrýš
Kdo vlastně jsi?
Odněkud tě znám
Hodila jsem po tobě kamínkem
a spatřila jsem explozi
střepů špinavého zrcadla