Anotace: Prý už tu není... a tak ptám se...
Prý už tu není... a tak ptám se... co mi zbylo?
Jen pár vzpomínek... a je mi z toho do pláče,
že už tu není... a přitom dotýkat by se chtělo,
dát zas pusu na tvář... obejmout pod korunou listnáče.
Prý už tu není... a tak ptám se... jak mám zastavit slzy?
Vždyť vzpomínky jsou hodně slabou náhražkou,
za člověka, který z života vám zmizí...
za člověka, který se popral s jakoukoliv překážkou.
Prý už tu není... a tak ptám se... co bych měla dělat?
Prý už tu není... a tak ptám se... ptám se, kam mám jít?
Aby zmizel smutek, všechna bolest z mého těla...
Nesplnitelné přání... ještě aspoň jednou... pohladit.
naše existence, naše svoboda a vše co nás obklopuje je vykoupeno vysokou daní... možností, že se něco pokazí, nebo taky ne, jsme jako písek na pláží, poletujeme ve vlnách, kdo ví na kom a na čem vlastně záleží, plujeme ale dál..
17.09.2010 00:54:00 | blue
Jedna naprosto rozvrácená duše posílá nejedno naprosto nerozvrácené pohlazení.
08.07.2010 22:15:00 | UCET KE ZRUSENI
..bojím se toho okamžiku,který asi přijde velmi brzy,tak sedím, hladím, hladím a hladím, jako bych si to chtěla načerpat " do zásoby.. :-(
08.07.2010 21:42:00 | Zma