Kaly dám na oltář
ve stejné chvíli zvadnou
osud je velký lhář
a hraje na hledanou
vrací mi stále mat
v noci když láska vříská
ta slova nevnímat
snad bych si byla blízká
že nikdy nepoznám
jak ruce mámy hladí
na oltář kaly dám
zas bouřka kolem řádí
Vím jaké je to vyrůstat bez maminčina pochování, ten kdo nezažil netuší jaké to je být tak napůl opuštěn a zrazen, jen stejně v sobě vděčnost musíš najít, odpustit a poprosit za odpuštění, vím jaké to je když zradí tě a když zradíš ty, jen ten kamenem hodí co nezhřešil.
Prosím odpusť, omlouvám se za ni. Odpusť zradu, odpusť mou slabost, že nebojovala jsem tak jak by jsi chtěla.
Však v modlitbách a v srdci jsem tě uchovanou v lásce vždy měla.
27.07.2010 18:12:00 | Lady L
Romanko taky máš pravdu...jen se nás velmi rychle vzdala..
Děkuji za tvou návštěvu:-))
17.07.2010 12:42:00 | Javavia
Dar největší je s láskou Ti srdce dát a obětavě vychovat, nikoliv pouze porodit.
17.07.2010 08:44:00 | Lilien
nádherně smutně procítěná
16.07.2010 23:35:00 | Lilien
smutna, ale at uz mama byla jakakoliv, dala ti zivot a to je dar, ktery nelze nicim prevysit
16.07.2010 21:30:00 | Romana Šamanka Ladyloba