A my nevěděli

Za okny ticho
lámalo vazy korunám lip
v potrhaných alejích

jen na stolech stárlo pivo o trochu rychleji
každou minutou zdálo se plešatější
a grotesknější
jak bůžek lásky
ve Varšavském ghettu

nervózní hodiny odkapávaly desátou
po zakouřených zdech

a pojednou chyběl cit v rukou
skládače labutí z origami:


„kolik je vlastně potřeba slov
k úctě papírovým drakům
co neuletěly
a zemřely zadušením v postelích?“

A my nevěděli co říct