...........

.


ztěžklé listí k zemi se snáší
za radostmi tiše se práší

když

v pár slovech rozplyne se
všechno co ještě ani den neodnese
na barevných plachtách zbloudilých lodiček
z papíru

v pocitech nešitých na míru
tak letmo proletí myšlenky temnotou
do zad zabodnou zapomnění na víru

a chyba za chybou
ke dnu oceánu stahuje
každého

kdo lidi kolem sebe
nadevše miluje

v kajutách bez klíčů
každý z nás bloudí

těžké je mít na srdci balvan
a v očích ostnatý drát
na ústech otázku

a snažit se hrát

nevinnou hru
na den s nocí
myslet jen na výhru
a přitom v jistotě
usínat

že
stejně
odejdem
bez pomoci

v ztroskotaných loďkách
z denního tisku

s datem 22.10. 2010

....

možná
že ani není brzy....

....