Anotace: netřeba
stačilo pochopit,
těch vět několik,
cos řekla u kávy a čaje,
a já jehlice pletací,
ze srdce,
myšlenky v hlavě se potácí,
vyrval jsem a jako nikdy,
řvát jsem chtěl,
slova však co bych řval,
jen ty jsem nenašel,
v bolesti utrpení topí se,
dlaň svou na ramena ti pokládám,
plameny co slzy neuhasí,
v prázdnotě,
vlastní samotě tvou bolest ukládám.