Před usnutím
Před usnutím
Anotace: ...
*
*
Nejtěžší chvíle před usnutím,
kdy myšlenky líté k poslušnosti nutím,
a v dálce už vidím černé vrány,
jak jitřit mi přijdou všechny rány.
Všude je tma. A nejvíce v mé duši.
A andělé snad slepí jsou a hluší,
když v hlavě mi hřímá hurikán
a nevím, co dál a kudy kam.
Samota večer hořkne na jazyku,
vzdám se jí vprostřed desátého vzlyku.
Smutek a úzkost ve mně křičí.
Nepatřím nikam. Nejsem ničí...
*
*
Poslední tipující: *whatsoever*, vincent christian böll, Ringo, tato22, hatlapatla, Marcone, poustevník Jirka, Rakasteta, ilona, Zefi, ...
Komentáře (19)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk19.03.2011 22:58:00 Maryje...
Smutek a úzkost ve mně křičí.
Nepatřím nikam. Nejsem ničí...
Taky to ve mě takle někdy křičí...pěkně jsi to napsala.
08.02.2011 09:20:00 René Vulkán
skvostně zrýmovaná, ti hluší a slepí andělé jsou taky skvělý, celý dojem jakbysmet.
04.02.2011 14:59:00 šuměnka
všude je tma a všude stejně naděje
jen podívat se musíš jinýma očima
a až ji zahlédneš, tak věř, že se i usměješ
a v noční obloze zazáříš jako Fatima...:)
03.02.2011 11:41:00 Zasr. romantik
Jsi naše! Proto tu jsme. Blázni jsme, možná sami, ale spolu. Kdo z ostatních si to může říci?
23.01.2011 22:29:00 Sladkalu
Každé ráno život znovu začíná, to je ten největší dar, stále nová naděje...ST
20.01.2011 22:31:00 Tanzania
snad jen ten okamžik pouhý
a zase bude jas
je plno krás
a je jen v nás
jak jej vychutnáme....ST
20.01.2011 09:34:00 Bona
Především jsi sama sebou a to není málo. A že nikam nepatřašíš..ne,ne...patříš modrému světu.
20.01.2011 08:46:00 NikitaNikaT.
Andílku bolavý... jsi především sama sebe a pokud ani to nepomůže, buď alespoň naša, modrého světu... :´o( ST! za sílu napsání, za pocity, které málo kdo zažil. ST! za to, že jsi.
20.01.2011 08:08:00 labuť
Když černé vrány ruší snění
A ticha noci jen tmou zejí
Pak s peřinou svou přes hlavu
Sním o krajích - dejavu
