Na těle pot
v srdci prázdno
ležíš tu jen tak nehnutě
a život visí zase
jednou
na prahu smrti
pohnutě
prosím tě
Pane
zžel se přeci
snad nedáš srdci odejít
učiň ten zázrak
uzdravení
a pomoz
k žití komusi
ten někdo je mi blízký
a strašně na něm záleží
vdechni mu život
dneska zpátky
a dovol mi
zase usnouti
Ještě jednou jsem se k ní vrátil a musím ti říct, jak tě už dlouhou dobu sem tam čtu, že jsi udělala velký krok v kvalitě. Ne, že by tvá počáteční tvorba byla neumělá nebo mělká, ale teď mi přijde ještě lepší.
Klobouk dolů!
24.02.2011 12:32:00 | René Vulkán
Moc bolavá...posílám kousek ze svého štěstí, aby si vše ustála....výborná báseň...ST***
24.02.2011 11:35:00 | Tamara
Hodně bolavá, zoufalá a prosící... já posílám Ti ráda všecky zbytečky svých sil... prosím, toužím, žádám a modlím se s Tebou, mamuško.
24.02.2011 06:11:00 | NikitaNikaT.
zdařilé, má to tempo, nápady, prostě všechno, co má mít výborná báseň!
23.02.2011 22:50:00 | René Vulkán