Návštěvnost
Privátní mravenec
Privátní mravenec
vaří se ve mně krev
rozebírám stavebnici
kterou kdosi nazval
život
Všímám si prázdnoty
v pohledech
všechna ta zrcadla ...
rozbíjím
střepy nenesou štěstí
jsou moc ostré
štěstí hledám v otupění
Když jsem byl malý
bál jsem se draků
táta mi říkal
že jsou jen v pohádkách
jenže já mám popáleniny
a u nohou mi leží devět hlav
co zabiješ
to tě posílí
má drahá lidská podobo
Sedím tady s filozofií
privátního mravence
velké podrážky
dopadají kolem
možná roztáhnu křídla
a odletím
Ale moc s tím nepočítám
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskTaky jsem s uvařenou krví začala rozebírat a není to dobré.. prý fyzika - akce a reakce jenže mi to spíš přijde jako to s tím chlebem a kamenem a že nějak dobré skutky musí být po zásluze potrestané.. píšeš bezva. Pozdrav tu tvou múzu.K.
17.03.2011 19:36:00 | Žqáry
Báseň je moc dobrá. Líbila se mi moc.
25.02.2011 23:06:00 | Martin Antonín Prokop
¨.¨¨
Když jsem byl malý
nosil jsem krátké kalhoty
a čůral skrz díru nohavice...
Byl jsem vcelku happy
a co mě nezajímalo
mě mohlo být ukradený
nic jsem nevlastnil
a tak kromě holýho zadku
mi nikdo nemoh´ nic vzít
moh´jsem klidně pokropit
a zneuctít všechno
co se mi zachtělo
Dnes bych to asi taky moh´
jenže to bych si musel
nejdříve rozepnout sako
a pak poklopec
jak se na to budou koukat lidi
a také dříve než to udělám
popapasovat se z problémem
mám-li malýho
... nebo velkýho .....
***¨¨*
.
24.02.2011 12:46:00 | HarryHH
Bolavá básenka. Víš, někdy se to na člověka všecko sesype, nahromadí a pak.... není jakoby úniku, jen malý koutek, malý prostor k přemýšlení o tom všem. Den se Ti znovu jistě rozjasní...
... jen se podívej z okna ven,
Sluníčko se tam na Tebe směje,
vím, že ještě není tak silné,
že prozatím jen přes okno hřeje...
24.02.2011 12:08:00 | NikitaNikaT.