Čeříš slzy neživé
jako srdce kurtizán
chováš dítě marnivé
jako vlastní život co do kořán
oknem vylétl ti
jako tvé okřídlené prošedivělé city
co na římse uvadly
a padají a padají na dno tvé ulity
bolesti a zármutku
a zpopelněné soucity
zakopáváš sám
jako hrobník bez úsudku.
Bez povšimnutí,
Bez tváře.
Bez pudu sebezáchovy.
Bez pohnutek,
prostě jen tak.
Straníš se v nicotách
co devastují tvou duši
jako hřib atomové bomby,co v prázdnotách
vyrostl do ničivé síly
tam kde ze srdce,zbyl jen stín a už nebuší.
Ač pro mě smutná, má svoju hloubku a zamyšlenku. ST!*** za obsah, který nutí k pozastavení.
08.03.2011 19:08:00 | NikitaNikaT.
pokud je stín
pak muselo zbýt něco, co ho tvoří
a v periodě vin
se logicky zas krásno syté tvoří...
08.03.2011 18:02:00 | šuměnka
Čeříš slzy neživé
jako srdce kurtizán
chováš dítě marnivé
jako vlastní život co do kořán
oknem vylétl ti
Tak to věř,že tohle se mi navždy vrylo do paměti.
Pro mě smutné a hodně silné.S.T.
08.03.2011 17:48:00 | Marcone