Místo věčného spánku

Místo věčného spánku

Místo, kde leží spousta duší,
nám vždy rychle srdce rozbuší,
když vkročíme na místo věčného spánku,
nevnímáme víc,než chlad lehkého vánku

S těžkým srdcem jdeme tam,
kde leží přítel,manžel,
syn či matka,
rána v srdci nám zůstane
navždy zkrátka

Už není s námi blízký člověk,
však neseme mu květiny z úcty,
i když jich má třeba tucty

Srdce nás bolí při pouhé
vzpomínce na onu bytost,
přepadne nás pláč
a hluboká lítost

Odcházíme se smutkem,
však vždy se vracíme zpět,
vždyť Ti, co jsme měli rádi,
byli celý náš svět