Dešťové umírání
Dešťové umírání
V mlžném třpytu, v deště lesku,
já podlehla jsem svému stesku,
když v přívalech vod šera noci,
jsem propadla se do bezmoci.
Za bičování deštných proudů,
jen pro rozsudky lidských soudů,
za klapotání bubnů deště,
jsem nechtěla víc žíti ještě.
Za ztráty vší své zbylé síly,
jsem přejela si ostřím žíly,
a při bouřkovém burácení,
se oddávala krvácení.
Až pod lesní stříškou ze stromů,
mne obklopil hlouček démonů,
a za tance blesků, v smutných průvodech,
mě odvedli s sebou pryč, na druhý břeh.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
tohle je opravdickej sebedestruktivní nářez.....čtu to již po třetí za poslední dva dny.
03.10.2011 19:51:00 | ECHO PARAZIT
promiň: "až v samých kostech"
19.09.2011 20:16:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
Jedinečný, temný skvost, který v každém svém verši sahá po dokonalosti a při jejich čtení mne mrazí ze skrytých jinotajů samých kostech
19.09.2011 20:15:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
Jasně, nevzdávej to.. jsme tady pro tebe.. :) hodně smutná báseň ale povedla se ti..
02.09.2011 12:58:00 | Charibeja
Nesmutni...taky jsem těď nevěděla co mám dělat...pila jsem a hledala cestu z kruhu...Myslím na tebe často...drž se
01.09.2011 09:33:00 | la loba
