Anotace: Co když se probudím a ta noční můra skončí? Neprobudím... Já nespím.
Slaná připomínka tvého citu
padá z oka mě, ne tobě.
Kam ztratila se, když v době
mého dětství byla jsi tu?
Slova řežou jako maliní,
když procházíš letním lesem.
Kdo? Kdo vždy tohle zaviní,
kdo rozhodne, že projdu běsem?
Proč mi nutí nadechnutí,
když už vím, že se topím.
Proč se bojím procitnutí,
když vím, že spím?
Doufám, že spím....
Někdy nepoznáš, že spíš.
Jindy doufáš, že se probudíš.
Naděje umírá - první...
...poslední?
je tenká hranice
24.11.2011 14:05:37 | Inies