Ať už je po mě!
Ať už je po mě!
Už chci mít na krku oprátku
Už chci viset na tom stromě
Celý vesmír běží pozpátku
Ať už je po mě, ať už je po mě!
Nic není na svém místě
Nic není jak má být
Ani k té sádrové bystě
Už nemůžeš klít
Vždyť každý je jiný
A přitom všichni jsme jeden
Jsem jako odlitek hlinný
Nevím, je-li léto – je-li leden
Snad stále ještě žiji?
Nebo jsem již mrtev?
Do hlavy mě bijí
Tak hledám správnou větev…
Země je smutná
Tak proč se k čertu lidi se smějí
Jedině smrt je nutná
Raděj zemřít, než žít v beznaději
Svět se pomátl… pomátl
Svět je šílený… je šílený
Naposled jsem si krk ohmátl
Blikaly mi vzpomínky chvílemi
Už mám na krku oprátku
Už visím na tom stromě
Nic už neběží pozpátku
Už se houpám a je po mě!
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Větve se ještě mrazem lámou,
provaz by moh´být zpuchřelý,
kašli na špatné lidi,na podlou známou,
a buď zas trochu veselý:)
28.03.2006 08:36:00 | Cizinka
solidní depka...Znám to..ale já se radši v básních podřezávám..(přijde mi to romantičtější..nee to byl jen pokus o vtip)Ale musím uznat že v takovejhle dílech se fakt vidim.Dávám 100
28.03.2006 08:32:00 | Radushka
Tý brďo-takovej mladej a takový nápady.Tak doufám,že ses z toho vypsal a rozmyslel sis to:)
28.03.2006 08:29:00 | Cizinka
