Anotace: Někteří už se nevrátí...
Mrtev byl smutek můj, když padal k zemi.
Svět kácel se a tys, do něj vkročiv
mrtvý byl jak žal a já mezi všemi
musela zatlačit ty planoucí oči.
První slova a krůčky nesmělé.
Tolik věcí hned mohou slibovat.
Černá křídla nořili do tmy andělé.
Co nám tu nechali zbývá jen litovat.
Popel se pozvedá z roztříštěných vrat.
Známostí živých bloudím houslím v hrách.
Nejen pro dnešek a navždy budu tě milovat.
Jen jeden člověk krom stínu plakal na márách.
žiji a nežiji
jsem jako den a noc...
měsíc a slunce na hlavou
žiji a nežiji
chtěl bych...moc...
až zemřu..přijít za tebou
žiji a nežiji...
18.08.2006 09:44:00 | Bean
je smutné, že člověk celý život někoho a něco ztrácí a nic místo něho nedostane, jen samotu...
30.06.2006 10:08:00 | Japonische Azalea