Teď? Zítra? Ale jednou určitě...

Anotace: opět mě přepadla deprese....ale většinou na ní netrpím...opravdu:o)

Jednoho dne nebudeš
Nebudu ani já
A ani mlhavá rána
Nebude nic, co by mi tě připomínalo
A pak mi to přijde líto
Že neuvidím nic, co mi přišlo tak zbytěčné
Nebude můj Svět
A mé město
Nebude okolí, které mám tak ráda
Nebude ani ulice
Ve které jsem vyrůstala
Je mi to líto
Jsem uprostřed
Nebo na konci svého života?
Nebude ani tahle nejistota
A ani nevyjasněné otázky
Na které dlouho hledáš odpověď
Nebude nic, co by mě připomínalo
Doufám, že teprve jdu ke čtvrtině
Je mi líto
Že vás neuvidím
Za chvíli nic nebude
Nebude tma
A možná ani světlo na konci tunelu