Nevim název...
Nevim název...
…začarovaná do smrtelného okamžiku
nohy zalité v betonu beznaděje
hlas podobající se skřehotavému vzlyku
pohled na černou plachtu co tělo kryje…
…začnu řvát a deru se blíže
nevěřím, chci se přesvědčit
strachy umírám a bolest líže
chuť smrti….chce se nabažit…
…cizí paže mě po zemi vláčí
pusťte mě k sakru říkám vám
vzpomínky, obrazy, všechno se točí
proboha nechte mě..vždyť já ho znám…
…z pod plachty smrti ruka visí
přes páchnoucí vzduch sápu se po ní…
pár bavlnek a spletených nití
trhám mu z dlaně…ještě sladce voní…
..okamžikem navždy vpletených do sítí…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Máš nádherné básničky... Sice poněkud ponuré... :o) (teda aspoň ty co jsem četl) Ale i takových je třeba...
23.08.2006 14:24:00 | Sigurd II.
taky jsem si jen vzdechla, ale vyděšeně:o)) brr:o)děkuji Zuzanko, že si ke mně chodíš číst a všechno nejlepší k svátku:o) ať jsi šťastná:o) papa Sunny
11.08.2006 08:41:00 | Sunny
život je horor
každú chvíľu vás môže prepadnúť láska
a kto nie je pripravený
môže si začať kopať hrob
09.08.2006 22:54:00 | Luboško
no fuj tajcl takového humusu nejsem schopnej ani já ---------jen tak dál
09.08.2006 18:28:00 | Pavel Kotrba
