Troska

Sedím a neustále mažu rýmy,
co nesedí mi v básni,
jsem slupka od banánu, kousek špíny,
krev, co vytéká z odumřelých dásní.
Skláníš se ke mě,
rukou s mozoly přejíždíš mi po rtech,
jak moc se ti to hnusí, je zjevné,
jsem neadekvátní překvapení ukryté v narozeninových dortech.
To víš, že vím,
že jsem jen kaz na diamantu, všivý parazit,
a co víc?
Jsem umučený pes, kteréhos milosrdně přišel dorazit.