NÁDECH TMY

Doteky slov,
nahota zrození ve světe bez následků.
Má pýcha ustupuje noci,
slysíš jak sténá a hladce vplouvá do Tvých záhybů..
V rozechvělé blízkosti ramen nenalézá odpovědi..
Cítí zradu,
ví, že je pozdě hrát si na lásku..

V tiché setrvačnosti,
omývá břehy řeky bezejmenné, víčka nebes..
Jen skelný opar tu stojí svědkem,
trčí němým úžasem, pohledem vzhůru do prázdna..

Je krutý a nejvíc sám k sobě..