Insomnia

Toulám se své samotě,

jsem pohroužen do říše snů,

když na loži mém nehnutě,

v tajemném světě uvíznu.



Démoni jako andělé,

naruší to tiché snění,

kde dlouhé noci probdělé,

spavé tělo neodmění.



Na stropě tančící stíny,

těch lamp a stromů karneval,

když za oknem vítr líný,

mrazivý dech - co tiše vlál.



Kvílivé, ptačí hlasy zvou,

náš život do nového dne,

kde šero jenž se plazí tmou,

ten bílý svit neprobodne.