Obavy se stavy uvnitř útrob a mé hlavy

Anotace: Ponurá ze života mého, na tomhle příhraničním kousku země...

Podivný klid , suché chodníky, obávám se sněžení.

Mám velmi vážné obavy a nechci ukrutnou zimu
ani hodinu!

Jsem ve stresu, neustále napjatý,
do jara ani na okamžik nespočinu.

Také mě nepopsatelně bolí hlava,
žaludek – ten krajním přesycením,
hrdlem jako výtahem, hrnou se žaludeční šťávy.

Kyselinu mám v jícnu, žilách , v mysli,
útrpná, nekončící je tato zimní doba.

Šero je nahoře, kde má být nebe azurové, ale není...

Mám zataženo v mozku,
mám v něm buďto šero, nebo mlhu – občas bílo
vymeteno z lihu,
způsob,jak být v klidu : RESET!!!

Jsou tací, kteří být mnou, šli by se dost možná věšet.

Pití do němoty, topení svědomí, jako láhví od piva...

Pozor!

Lahvová zeleň bude letos COOL v konfekčním oblékaní,
psali to v bulvárním plátku - mladá paní.

Bulváru můžete věřit - chcete -li.

Já nevěřím nikomu a ničemu.

A věcí, co bych mohl bez škváry dělat není zas tak moc.

Spíše jich ubývá kvapem.

Užívám si alespoň občas chůzi,
je zadarmo, nic nestojí.
Chůze po asfaltu a taky betonu.

Někdo zcizil kanál a já, málem utrpěl zlomeninu.

Sběrné suroviny – bez pocitu sebemenší viny

Podnikání minority.

Málem mi v nemocnici hrozila čistá postel a taky porce teplé zeleniny

ZAHNAL BYCH SPLÍNY...

Pardon - ono to dneska není ani ve špitále zadarmo!

Málem jsem nedobrovolně vnikl do šachty,
ve spáncích mám nával – kravál!

Se záští civím do zahrad odulým majitelům,
zahlédl jsem odlesk kvéru
(vše zaznamenám na LITERU)
a na lýtku málem čelist bojového plemene.

Je mi jasné, že zadarmo už nemůžu ani hledět,
nezbývá, než v panelovém přítmí sedět

a do zdí křičet projevy plamenné!