Slzy

Anotace: i smutnit se dá krásně...

Slza - krůpěj duše
deroucí se z otevřených ran,
tam někde uvnitř - kde koření srdce,
u pevně zamčených nebeských bran.

Je smutku navždy tolik v malé krůpěji,
kolik na sněhu krčí se černých vran,
co křídly lehce zastřou poslední naději
a rozmetají světla chrám.

Kde smutek sídlí - kanou slzy,
slzy zpité do němoty bolestí,
snad rozední se ... snad už brzy ...
a černá trýzeň zřejmě poleví.

Svítá -
běž žít ...