465. Hořlý kalich cukrem nezapiješ
465. Hořlý kalich cukrem nezapiješ
Anotace: ... http://www.youtube.com/watch?v=9uWh-TlEQ4k
prohrál jsem na kytaru
a dopil pohár se svým jménem
zakryli mi oči
utrhali křídla
a nechali viset za vlasy v moři
vnímám jen náhodně rozmístěné číslice
ten chaos
který má svůj vnitřní řád
(stal jsem se hvězdou pokrytou rampouchy
a sebeváha zmizela v klobouku...)
někdy má moc průměr jen devět milimetrů
ale když pronikne do těla
je to stále příliš mnoho
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
taky smutně!! ,)
02.10.2013 13:17:30 | Kirsten
víš, že teď už nevim, co bylo podnětem pro tohle dílo, myslím asi nostalgická vzpomínka na mou poslední lásku, asi to tak bude...
02.10.2013 19:18:23 | Robin Marnolli
nostalgie je někdy velký prevít
02.10.2013 19:23:31 | Kirsten
to bude moje celoživotní choroba...
02.10.2013 19:27:04 | Robin Marnolli
nelze lečit, diagnozu mi řekli už dávno:)
02.10.2013 19:27:44 | Kirsten
místo léků sem si předepsal poezii, né, že by to nějak zvlášť léčilo, ale někdy to udělá radost druhejm, a to mě pak kdesi pod žebrem mírně zahřeje, takže taky dobrý...
02.10.2013 19:30:06 | Robin Marnolli
