Zlom života

Až člověk opravdu padne na hubu, tak zjistí, jaké je být zoufalý,
nevědomost a nejistota ho vždy dožene až na strmé úskalí.

Poté se život odehrává na ostré hraně,
nejhorší je, když už víte, co se děje na každé straně.

Vždyť je pokaždé i nějaké jiné řešení,
chci už konečně vstát a ne se oddávat bolestivému klečení.

Proč je nejmocnější zbraní samota?
S ní nejlepší kamarádka temnota!
Kéž by moji hlavu na chvíli ochromila slepota.

Chci si zase nasadit ty růžové brýle,
popíjet víno a užívat si bezstarostné chvíle.

Kde jsou všichni kamarádi, lásky a přátelé?
Proč tahle doba na mě působí tak nesměle?

Sám sebe se už unaveně ptám,
tolik trápení už mnou prošlo, ale odpovědi se nejspíš nedočkám.