Návštěvnost
476. Vlak do stanice smutku
476. Vlak do stanice smutku
Requiem pražců,
táhne se ostravou,
děvuchou bolavou,
vpíjí se do snů.
Vzpomínkám chybí víra,
že všechen čas se vrátí,
vždyť stále dobu krátí,
jen doufat zbyla síla.
Requiem pražců
zní starým nádražím,
na cestě ostružin,
a v srdcích chlapců.
Komentáře (20)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKonečně něco bez cukru. :-) Krásné nostalgično.
09.11.2013 19:30:58 | muchomůrka bílá
Děkuji jedovatá slečno:-)
10.11.2013 05:50:40 | Robin Marnolli
pěkně by se to v písni..
30.10.2013 10:24:49 | poeta
třeba na to jednou dojde, až zas vemu do ruky kytaru...
30.10.2013 12:46:25 | Robin Marnolli
je prostě nádherná...musela jsem se znovu vrátit...pojí mě k ostravě také vzpomínky..snad se tam někdy vrátím, pro tu nostalgii..přeji hodně takové poezie.krátké, výstižné, hluboké.z
30.10.2013 00:04:22 | zdenka
čtu ji už po třetí a chytá mě za srdce čímdál víc a víc :)
líbí se mi jaks to uchopil... to nostalgicky známé prostředí vlaku smíchané s ještě známějšími pocity
29.10.2013 19:06:08 | Anjesis
to bude i tím, že báseň je zároveň dost osobní vzpomínkou vtisknutou do veršů...a děkuji za slovo
29.10.2013 19:12:23 | Robin Marnolli
...jako když se čas na malou chvíli zastaví, krása
a moc se mi líbí: na cestě ostružin // a v srdcích chlapců
29.10.2013 15:36:00 | Radhuza
Děkuji moc za konkrétní komentář:-)
29.10.2013 15:45:01 | Robin Marnolli
mě taky připoměla místo které znám.Dík za ni.
29.10.2013 13:40:32 | střelkyně1
Prosím;-)
29.10.2013 13:44:45 | Robin Marnolli
stanice nekonečna...
29.10.2013 10:37:21 | enigman
jak kdy...někdy jsou i jiné stanice, ve slovech tvých ale pravda hluboká.
29.10.2013 11:55:53 | Robin Marnolli
Tahle melancholie má na mě až léčivé účinky :-) Připomnělo mi to mé vlastní dětství, kdy jsme o prázdninách s mámou utíkávali z jednoho ostravského nádraží na druhé, abychom stihli další vlak k babičce. Tos ještě hodně hodně dlouho nebyl na světě, přesto tu tehdejší atmosféru z toho úplně cítím :-D
28.10.2013 22:02:20 | Amonasr
Tak jsem rád, že to zaujalo alespoň někoho.
Přijde mi, že tu vázaný věci hromadně vymíraj a pokud to někdo zkouší, některý mu i obšas šlápnou na ruku:-)
tohle není ani pro mne nějaká kdovíco věc, ale je to prostě jedna jednodušší pocitovka...nemusím přeci psát furt jazz:-)
28.10.2013 22:05:36 | Robin Marnolli
Vázané - nevázané, vždyť je to úplně jedno. Hlavně to musí mít nějakou kvalitu a něco sdělovat. Forma je naprosto podružná, pouhá módní záležitost a navíc i móda už je dnes prázdný pojem. Jakákoliv historie umění už v současnosti neexistuje, je v troskách - myslím současného umění. Rozkmitaly a rozmetaly se jakékoliv hodnoty tak, že se v podstatě začíná z bodu nula.
Kdo se snaží být za každou cenu "in" ohledně formy, tak je vlastně v zajetí klišé a tím i mimo podstatný rámec umění. Vykašli se na formu - piš jak píšeš, podle nálady a podle svého - vždyť Ti to jde bezvadně ;-)
P.S. Ta vázaná forma zrovna tady právě umocňuje tu krásnou nostalgii :-)
28.10.2013 22:23:01 | Amonasr
Tak dík.
U mě módní proudy moc úspěch stejně nemaj, dělám si to podle svýho, jen se někdy nechám třeba inspirovat, to je vše:-)
28.10.2013 22:24:58 | Robin Marnolli
Však já vím. A nechat se inspirovat je vždycky dobré, to nikdy neškodí ;-)
28.10.2013 22:32:43 | Amonasr
jen doufat zbyla síla...děkuji za ni...
28.10.2013 21:52:30 | zdenka
Prosím.
28.10.2013 21:53:26 | Robin Marnolli