Žaluji stromům

Žaluji stromům

Anotace: To je tak, když se člověk něco dozví a pak si potřebuje požalovat.

Toulám se lesem a venku prší,
déšť kreslí na tváři mapy svých cest,
v myšlenkách trápení, co sžírá duši,
nemůžu sama to břemeno nést.

Tak žaluji stromům, že moc se mi stýská,
že pár let chtěla bych vrátit zas zpět,
že svědomí se mnou o podlahu tříská,
a že neřeknem si už ani pár vět.

Vítr mě objímá, kapky mě hladí,
můj nářek v uších však neuslyšíš,
doufám že po Tobě syn oči zdědí,
tak ať je zdravý, mě už nespatříš.
Autor PrinceznaAmellie, 09.12.2013
Přečteno 325x
Tipy 14
Poslední tipující: Aiury, Django, Sýkorka07, Isquieasuus, Amonasr, vodnař, Jana B., Kapka, Luky-33, Truckle
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Och, skvěle napsané ... Je to ale smutné a v poslední sloce se mi to všechno vevnitř tak nějak ... sevřelo :(

Ale ST:)

30.05.2014 14:33:16 | Aiury

Děkuji moc :) No jo, smutná asi je, i skutečnost byla smutná. Jsem ráda za každou emoci :) Ještě jednou díky :)

30.05.2014 15:04:32 | PrinceznaAmellie

TIP jsem ti dal za tento verš...

déšť kreslí na tváři mapy svých cest,

09.12.2013 23:59:53 | Truckle

© 2004 - 2021 liter.cz v1.5 | Facebook, Twitter