JEDINÁ

Dříve, než zapadlo slunce,
odešlas mi v nebe plné hvězd...
Zanechalas v opuštění srdce,
co ti chtělo modré z nebe snést.

Vše, co jsem myslela, že potřebuji,
zdá se nyň tak bezvýznamné být...
Vše, co ti v slzách trpíc naslibuji
bude pouze snem, v kterém budu žít.

Ty jediná jsi to, co chci si přát,
jediná v mém srdci, jíž se nedokážu vzdát.
Jediná, kterou bych si přála po svém boku.
Jediná, s níž bych chtěla žít sto roků.

Ach... matně vzpomínám ten den.
Všechno bylo zmrzlé, jen horké mé slzy.
Kéž měla bych času ještě jen
říct ti "Nechoď... vše mě mrzí...!"

Srdíčko malé... Pusinko chlupatá...
Jsem samý hřích, však tys velká odplata...
Srdíčko, jediná, navždy ti nechávám
kus místa v srdci mém, na to ti přísahám.