Ty

Už necítím tvůj dech

Ani tu krásnou vůni

Tvůj život byl jako mech 

Tvé oči jako voda v tůni

Měl jsi vlasy jako havran

Po tváři různě roznesené pihy

Všude tě bylo slyšet jako hejno vran 

Byl jsi blázen,  nosil jsi kraťasy do zimy

Chybíš mi,  nevím ke komu se mám přitulit

Koho hýčkat a rozdávat lásku

Pamatuji si jak jsi na mě oči začal kulit

''Mluv dál'' říkal jsi mému hlásku

Myslela jsem,  že náš život bude dokonalý

Ale...asi to tak nemělo být

Neměl jsi na výběr, zemřel jsi,  jso mrtvý

S naší dcerkou nechal jsi mě tu žít