První smrt

První smrt

Anotace: Nedávno jsme si s přítelkyní prohlíželi mé fotky z dětství. Když mi bylo 7 let a rodiče se rozváděli, plnil roli tatínka dědeček, ale jen na chvíli. Náhle zemřel. Vybavily se mi dětské pocity z toho dne a napsal jsem o tom říkanku.


Když klepe na dveře, neotvírám,
tak po chvíli zvoní.
Znám ji,
znáš ji, znáte ji.
Každý už slyšel o ní.

Přichází nevhod,
tichá a bosá,
po tvářích pomalu,
stéká mi rosa.

Prošla jen kolem mne,
oči mi zalila vínem,
pak v tichosti rámusu,
pokryla dědečka stínem.

Epitaf na konci,
skládají vzpomínky.
Utíkám honem pryč,
pro náruč maminky. 

Autor JR, 23.04.2014
Přečteno 274x
Tipy 9
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, Roger, jitoush, Amonasr, Lucid Alien Jeer, Záklopka, básněnka, Aiury
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Takové by se neměli ani hodnotit, básně.. Smutno - smutek, čiší z ní.. Ale pocity byly vyjádřeny dobře.

08.06.2014 23:45:05 | Roger

....báseň mě oslovila,zvlášť to ...pokryla dědečka stínem....Ji.

23.04.2014 22:46:54 | jitoush

Taky to znám, takový pocit... krásně jsi to popsal, hezká báseň :) :)

23.04.2014 18:42:20 | Aiury

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter