Drcení

Drcení

 

Drtíš mi mou duši

jak pšenici v mlýnku,

když syn obraz ruší

a máma křičí: „SYNKU!“

 

Zvuk urvaných tónů

skřípe mezi kameny,

odpalujíc kusy lomu,

dynamitem zahájený

 

Drtíš mi duši mou

jak v mlýnku zrna kávy,

drcen, když mne berou

mezi sebe davy

 

I davy mne drtí

i Ty,

dusno necitů škrtí

city

 

Dvě východiska,

bolest či udušení,

což je z blízka

jen duše usušení