Štěstí vzalo kufry
Štěstí vzalo kufry
Anotace: Báseň o tom, co jsem cítil, když se vrátil můj starý známí: smutek
Slzy kropí tváře,
duše mlčky sténá,
mrak už zakryl Slunce:
změnila se scéna.
Štěstí vzalo kufry,
kartáček z koupelny;
starý známý pocit,
jenž je vždycky stejný.
Zase přišel smutek,
bezútěšné chvíle temné.
Nevím, zda to přišlo zvenčí,
nebo zda to proudí ze mne.
Ztratil se můj úsměv;
šel se štěstím. Vzdal to!
Že jsem si na něj už zvykl?
No tak to mám za to!
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk06.11.2014 22:27:19 bogen
...máš to těžký s tím Smutkem...:-( a on to s Tebou nemá těžký? :-o
06.11.2014 22:30:56 ElaJah
Je pravda, že patřím k smutným lidem, ale tato báseň je napsaná po dlouhém období, kdy jsem Smutek ani nezahlédl. Krásně mi bylo, dokud jednoho večera nezaklepal na okno; starý známý.
06.11.2014 21:59:43 AndreaM
Však ono se to štěstí zase unaví a ještě rádo zaklepe zpátky u tvých dveří. Kdepak, vláčet se po světě s těžkými kufry... Kdoví, co v nich nese... A navíc, zima na krku. Pěkně doma zatop, uvař něco dobrého... na to každé štěstí slyší :)
