Návštěvnost
Chlapečkovi
Chlapečkovi
před mnoha léty po setmění
přestalo tlouci srdíčko nevinné,
v postýlce mi zbylo pár peřinek.
Každý rok v tento den¨bolest je v hrudi,
přesto mě pořád něco vstávat nutí.
Všichni, kdo mají mě rádi,říkají bojuj!
My budem tě chránit
před krutým osudem.
Já vím, že to tak nebude.
Opřu se o jejich ramena,
jsem z toho pořád zmatená,
že rána se vždy rozbolí.
Nezbývá než poslechnout okolí.
A teď se vším smířená,
vím, že se na mě dívá z výšky,
zvedne se moje tvář ztrápená a zašeptá:
mám tě ráda broučku maličký.
Komentáře (13)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskPo tváři slza mi padá...
Krásná báseň a tolik bolesti v pár řádcích.Až u srdce zabolí. mám tě ráda adaj
17.11.2014 21:38:49 | knihomolka
Jsem ráda, že jsi blízko. Lidí jako ty, znám moc málo.
18.11.2014 11:38:55 | adaj
Děkuju
18.11.2014 19:53:17 | knihomolka
na takovéhle texty se snad ani nedá nic říct. Snad jen, že přeju hodně sil k tomu jít dál.
17.11.2014 16:43:46 | iluzionistka
Chci a musím jít dál, i když dnešek mi trochu přes hubu dal.
17.11.2014 18:46:03 | adaj
..opravdu smutně mrazivé..bere mě to
17.11.2014 16:11:09 | bogen
mrazí mě z tvého vyznání.. mám přítelkyně, které přišly o děti.. a snažím se jim být oporou.. jsou rány, které se nikdy nezhojí.. ale někdy stačí být blízko, nechat je vyplakat anebo je zase přimět k smíchu.. a život je o špetku snazší.. jsou to mé nejlepší přítelkyně.. a jejich děti moji malí andílci..
17.11.2014 14:24:45 | Amelie M.