Dnes večer umřu a zítra vstanu zas

Včera jsem umřel a dneska znovu vstal,
i když jsem nevěděl proč, i když jsem se bál.
Co jsem mohl podělat, jsem podělal,
a sám sobě se přitom smál.

Je mi zle, když vidím, kdo jsem,
co dělám, jak se chovám, každou noc, každý den.
Byl jsem na dně, cítil ho pod sebou,
potom ale zmizelo, a já zase padal tmou.

Včera jsem umřel a dneska zase vstal,
tekly mi žalem slzy, ale přitom jsem se smál.
Jsem jako zombie, tělo bez duše, které nemůže spát,
ale já dál musím chodit, dělat že žiji, že se chci smát.

Avšak dnes ulehnu naposledy, dnes v noci umřu napořád,
ráno se vzbudím jiný, jinak a budu za to rád.
Mé staré já už napáchalo spoustu škody,
zítřejší já už nevkročí do hospody.

Už nechci potkat démona chlast,
i když to pro mě byla slast.
Už nechci lacinou zábavu,
bezcílnou námahu,
Ďáblovu nástrahu.

Dnes večer umřu a zítra vstanu zas.