Šachovnice života

Černá a bílá,
bohatství a bída,
smutek a stesk,
štěstí a lesk.

Na povel sem, na povel tam,
z člověka je jenom rám,
jako robot příkazy,
chvíli tam a teď tady.

Někdo střelec, jiný pěšák,
na problémy jenom věšák,
někdo dáma a jiný král,
to abych se jenom bál.

Jiný zas dře jako kůň,
někdo valí slzí tůň,
zbývá jen stát jako věž,
jestli chceš, no tak si běž.

A tak letí život náš,
i když nechceš, tak se snaž,
černobílá tahle doba,
prýští ze mě jenom zloba.