Tiše

Z bolesti a utrpení
strach největší mám,
že pak už dál nic není,
že navždy usínám.

Že moje tělo,ba i duše,
červi v zemi sežerou,
nevzbude než suché růže
na náhrobku se stuhou.

Tolik bolesti necítila jsem nikdy snad
a proto odcházím spát,
tak buďte tiše možna se uvidíme někdy příště...