Upřený pohled
do stolního ořezávátka
skrz průhledný kryt.
Připuštění stavu,
že někdo ostrouhal.
Jak blízká bývá paralela se životem.
Ochabl ten,
který před pár desítkami let
toporně stál
se zaťatou pěstí
hnán křikem a pískotem
v čele početné masy.
Dnes už není ani prostovlasý
konzum je jeho grál
milenku supluje pouhé pomyšlení,
virtuální realita.
Kdeže jsou čekání,
na okamžiky, kdy bude svítat.
Se Startkou za uchem
na patře s dochutí Chita…
Neumím vysvětlit přesně proč, trochu mi Tvé texty (čtu všechny) navozují představu, jako by je psal zmalomyslněný kníže z prostředí carského Ruska nebo románu Dostojevského (a nevadí české reálie), zachycuješ zvláštním způsobem prostředí i atmosféru kolem sebe... Myslím, že píšeš velmi dobře.
10.10.2015 09:50:37 | Helen Zaurak
Já...
Helen...
Měl bych být obratný ve sděleních, však slova Tvá mé srdce omývají blaženými pocity.
Jsem s dokonalou úctou...
Za vzpomínek na Tvou tajemnou podobenku, za libých pocitů
loučí se a políbení letmé odesílá
Martin Kristián Kudlák
10.10.2015 11:20:17 | kudlankaW
:-))) usmívám se... a prosím, omluv mne, nevím jak se mi mohlo přihodit, chtěla jsem napsat L.N.Tolstého, nikoliv zmínit Dostojevského, doufám, že mi promineš, děkuji Ti :-)
11.10.2015 07:52:50 | Helen Zaurak