Anotace: ..
V zákoutích nočních ulic
a lidských duší
nachází se temná strana.
Ta mi sedí,
ta mi sluší-
do temnoty brána.
Něžné doteky
a sladké polibky,
jak sůl slimáka mne odpuzují.
Chci žít sám v temnotě
a navěky,
prázdné výkřiky do tmy
mne povzbuzují.
Růžová srdíčka od
mojí lásky
vynesu k popelnici lidského štěstí
,jak jedovatý odpad.
A s nimi
všechny ty modelky,
všechny ty krásky,
co ani neumí milovat.
Milovat,jaké to slovo slabé,
jaký to cit ubohý.
Tam,kde jsem já-na temné straně,
máme nenávist,lži a pomluvy.
Ze zášti se rodí,
nenávistí se živí
a na lásku pak umírá-
moje víra v temnou stranu.
Láska-ta mě nudí,
přátelství mě užírá
a tak znovu otevírám
do temnoty bránu.
Člověče,ty bytosti nebohá
přidej se ke mně
a otevři bránu.
City jsou slabost a láska je ubohá-
přidej se ke mně
na temnou stranu.
Báseň krásná, ale asi lepší nevědět, z jakého popudu vznikla. Kéž tě světlá strana zase brzy přivítá! :)
04.01.2016 20:00:55 | Eriadar
Děkuju :)
Možná mi to nebudeš věřit,ale již skoro tři léta jsem štastně zamilovaný a také milovaný člověk,který je na světle straně :-) Touhle básní jsem si udělal jen takový výlet na tu stranu temnou :-D
04.01.2016 20:04:38 | lukassnajdr