Napoprvý

Odešel pryč a prý hodně brečel,

nebudeme si tím kazit večer.

A kdo to byl, to se ani neví,

jen podlaha červená se krví.

 

R:(Vteřiny utíkají a čas se vleče,
    zvony si povídají a krev si teče...) 

 

Na lavici malý papír leží,

tu báseň lze přečíst jenom stěží:

'I když nevyšlo to napoprvý,

má košile zbrocená je krví.'

 

(Vteřiny utíkají a čas se vleče,
zvony si povídají a krev mi teče...)

 

Za hospodou mají plůtek chabý,

a výčepní zahrádkařit baví.

Zdá se, že v záhonech někdo mluví,

a zahrada zalitá je krví.

 

(Vteřiny utíkají a čas se vleče,
zvony si povídají, krev jak voda teče...)

 

Stébla trav zdobí krůpěje rosy,

ke svítání vyzpěvují kosi

a nebe je krásně purpurový.

Zvony jenom bijí, nenapoví.

 

(Vteřiny utíkají a čas se vleče,
zvony si povídají, voda jako krev teče...)

 

Celery, ač pomačkané, žijí,

hodiny čtvrt ještě neodbijí.

Tak to vyšlo napoprvý přece,

za dva týdny našli tělo v řece.

 

(Vteřiny utíkají a čas se vleče,

zvony si povídají a voda teče...)

 

(Stébla trav zdobí krůpěje rosy,

ke svítání vyzpěvují kosi

a nebe je krásně purpurový.

Zvony jenom bijí, nenapoví.)

(R)