Vhodil jsem kamínek do vody
čekal jsem až vlny vzedme
líně se posadil na schody
hodiny bily půl sedmé.
Slunce se schoulilo k obzoru
třesouc se v plamenném žáru
oblaka podobná kondoru
držela déšť ve svém spáru.
Vítr mě čechral na kštici
s divokou vůní lesů
v trávě si tančí dva koníci
jako na hmyzím plesu.
V dáli jsem zahlédl labutě
koráby plující vodou
pomalu měl bych jít na kutě
myšlenky pomalu tonou.
Vložím svou hlavu do dlaní
nechám si o lásce zdát
než přijde ranní svítání
se sóly toužebných žab.
Snad nové ráno přinese
mír do smutného srdce
odplaví strach i deprese
a něco připlaví po řece.