Slabost

Anotace: Osud nebo realita ? Tato báseň byla složena před 15-ti lety, ležela v šuplíku. Po těchto letech znovu objevena a předána jako poslední rozloučení s velmi blízkou osobou, která nenadále zemřela, proto jeho duši stále doprovázím.

Toulavým psem stávám se
ve svých myšlenkách,
kdy mraky stahují se nade mnou

Jsem raněný pták
snažíc se vzlétnout
kéž opustím marné kráčení tmou

Jámu si kopu, netuším
jak mám uniknout
před sudičkou zlou

Nadarmo snažím se
chytat zlato ve větvích
nevěřím jim, že už jdou

Proplétám věnec ostnatý
životům se mnou svázaným
však stejně uniknou

Hořícím plamenem stávám se,
když ztrácím smích
s jiskrou tou proměnnou