Ptám se...

Ptám se. Kde je pokora, lidskost, víra
Kde jsou naše hvězdy, naše sny
V krabičce od šperků, schoulená v koutě
Svázaná černou stuhou, s nápisem „Že nikdy neumírá“
Když srdce se nám smutkem svírá

Ptám se. Kde je ten slibovaný ráj
Pod prachem, pod sněhem, nebo snad popelem
Pod naši vinou, schováváme špatnou vzpomínku
A stavíme kříž, se zástupem pomníků
Tam kde krčí se borový háj

Ptám se. Kdy odešel cit, lidskost a láska
Proč jeden manipuluje s davy
Vždyť jsme už jinde, nežijeme v pravěku
Za pravdu, naději, víru, lásku. Nesekáme už přece hlavy
Ptám se, kdy se zas budeme chovat jako „člověk k člověku…“