Jediné peklo je v nás

Jediné peklo je v nás

Bývala jsem zoufalou,

Teď za dceru mě přijali v očistci.

Mučit mě přestanou,


Až splatím svou daň.

Světu, životu,

Dám svou němotu, samotu.


A tak křičím,

Prožívám tu bolest zas a znova.

Jsem uzamčena ve Tvé kleci z nožů.


Dožiji se zítřka, jen s Tvým svolením.

Třikrát denně mi podsouváš,

Se vší Tobě vlastní lítostí,


Něžností,

Tác se stravou mysli.

Vícekrát ji nepozřu, nespolykám.


Dávím se tím množstvím,

Sotva ještě dýchám.

Tak mě radši zabij.


Též natřikrát.

Bodni, uštkni,

Nepospíchej,


Zasyp mou klec stravou z pekel,

Utop mě v mém vlastním hříchu.

Jediný klid naleznu až


Tam, za světlem,

Bez věčné bolesti,

V ohlušujícím tichu.


Autor The Bell Jar Girl, 05.02.2017
Přečteno 309x
Tipy 2
Poslední tipující: Iva Husárková
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí