V pokleku

celou noc
celý den
bosa
po ostrých břitech střepů
v rajské zahradě
kde kvetou
krvavé růže
lomí se řeka
hořkých slz
na břehu kořeny vyrůstá
stromu vzdor
listí šeptá
slova neslyšená
zinková kůra
dotykem studí
přitahuje
srdce z magnetu
nemožno
jít zpět

lépe zemřít vestoje
než
v pokleku